Život, to je pohyb...
Lymfatický systém je čističkou celého těla, která pro svůj chod potřebuje pohyb
Co je to lymfatický systém?
Lymfatický systém je systém lymfatických cév a uzlin, který shromažďuje lymfu (mízu) z celého organismu a odvádí ji zpět do krevního oběhu. Lymfatický systém hraje velmi důležitou roli ve funkci imunitního systému vašeho těla.
Lymfa se dá charakterizovat jako bílá, mléčně zabarvená tekutina, která obsahuje lymfocyty, bílkoviny a tuky. Tato tekutina se hromadí v mezibuněčných prostorech tkání a krevních cév a je shromažďována lymfatickým systémem, ze kterého se pak přesunuje zpět do krve. Je součástí imunitního systému, v němž má významnou úlohu při obraně těla před infekčními a nádorovými onemocněními.
Co je to lymfa?
Lymfa (míza) je nažloutlá tekutina, která vzniká u lidí a některých živočichů v mezibuněčných prostorech z tkáňového moku a koluje v lymfatickém systému – v cévách.
Během 24 hodin se jí v těle vytvoří asi 2,5 litru, běžně jí naše tělo obsahuje zhruba litr. Má podobné složení jako krevní plazma, avšak obsahuje mnohem méně bílkovin.
Kudy lymfa proudí?
Lymfa - míza se nejprve shromažďuje v mízních vlásečnicích (lymfatických kapilárách). Odtud pokračuje dál širšími cévami a na různých místech těla se pročišťuje v lymfatických uzlinách. Lymfatické cévy se postupně spojují do tzv. ductus thoracicus, která mízu odvádí do žilního systému. Necirkuluje tedy jako krev v uzavřeném oběhu. K tomu aby proudila v lymfatických cévách a kapilárách, potřebuje kosterní svaly.Ty se natahují a zase smršťují a tím masírují lymfatické cévy umístěné ve většině orgánů těla. Díky tomu se může míza posunovat. Jestliže tedy má být lymfa aktivována, musíme zapojit co největší počet svalů a dobře prokrvit pokožku. Jednoduše řečeno:
Když se hýbeme lymfa proudí, když ne stojí!
S čeho se lymfa skládá?
Složení lymfy není zcela stejné, záleží na tom, v kterém orgánu vzniká. V kapilárách lymfa ještě neobsahuje žádné buňky - ty se do ní dostávají až ve chvíli, kdy projde některou lymfatickou uzlinou. V ductus thoracicus má lymfa narůžovělou barvu, je kalná a obsahuje mnoho buněk. Má i schopnost srážet se, podobně jako krev. Celých 99 procent buněk mízy tvoří imunitní buňky lymfocyty.
Co je součástí lymfatického systému?
Součásti lymfatického systému jsou rovněž krční mandle, nosní mandle, střevo, slezina, brzlík, slepé střevo (apendix) a kostní dřeň.
Krční a nosní mandle, slepé střevo a slezinu považovala dříve medicína chybně za cosi postradatelného, ale ve skutečnosti všechny tyto orgány hrají důležitou roli při detoxikaci. Právě ony totiž spolu s lymfatickými uzlinami filtrují odpad, kyselost z lymfy a ničí choroboplodné mikroorganismy a buněčný odpad, jako jsou například odumřelé bílé krvinky.
Co poškozuje systém?
Zátěž lymfatického systému se většinou nejprve projevuje "obyčejnou" únavou nohou, později celého těla, otékáním kotníků, hlavně večer a po velké námaze, otoky prstů na rukou, později otoky v břiše, často o zaměňovanými za otylost, otoky očních víček, mízních uzlin, dechovými potížemi bez zřejmé vnější příčiny, sklonem k infekčním nemocem z oslabení imunitního systému a v neposlední řadě vznikem nádorových onemocnění
Na poškození lymfatického systému má vliv celá řada faktorů. Patří mezi ně například nadmíra stresu, nedostatek spánku,napětí, nedostatek pohybu, špatné (mělké) dýchání, nesprávný pitný i stravovací režim, při kouření, nošení těsného prádla, jednostranná zátěž (např. dlouhé stání) nedoléčené či přechozené nemoci apod.. Svou roli na poškozené lymfě mají i nevhodné diety a další onemocnění.Lymfatický systém může být také ale narušen po operaci, úrazu či prodělaném infekčním onemocnění.
Proč je očista lymfatického systému tak důležitá?
Největší vliv na tvorbu, kvalitu a proudění lymfy mají orgány: žaludek, slinivka a slezina, jež plní v organismu sekretorickou funkci. Navíc přímo ovlivňují výživu svalů, tedy systém nejvíce napomáhající oběhu lymfy a a mající vliv na funkci celého lymfatického systému. Jakmile se v něm nahromadí škodlivé toxiny, zpomalí se pohyb mízy a tím může dojít i k poškození imunitního systému. Míza nebude moci projít uzlinami, což bude mít za následek šíření toxinů do celého těla a vznik různých, často i autoimunitních onemocnění.
Jak vyčistit lymfatický systém?
Udržovat lymfatický systém v dobré kondici je stejně tak důležité u žen jako u mužů. Pro vyčištění systému je celá řada receptů a technik. Pro tento účel je klíčový pohyb – nejčastěji doporučuje jóga, při které je dobré provádět obrácené polohy, fyzioterapie, dechová cvičení, rovněž je doporučována lymfatická masáž, reflexní terapie i akupunktura atd. Opomenout nelze vyčištění tlustého střeva, toho můžete dosáhnout za pomoci stravy, potravinových doplňků a tekutin. Jestliže se chcete pustit do očisty, nezapomeňte do svého jídelníčku zařadit mořské řasy, čaje na čištění krve, pití čisté vody, ryby, ovocné a zeleninové šťávy. Každý by si měl vše dělat tak jak cítí a potřebuje jeho tělo i metabolizmus. Po očistě mízní systém funguje tak, jak by měl, imunitní systém je silný a člověk se cítí vitálně.
Vyšetření lymfatického systému
Dá se lymfatický systém nějak vyšetřit a zjistit, zda některá část lymfatického systému chybí? Ano, lymfatický otok se vyšetřuje tzv. lymfoscintigrafií - to je vyšetření lymfatických cest, prováděné na oddělení nukleární medicíny stříknutím radionuklidu do podkoží (ten se dostává do mízního systému) a postupným snímkováním příslušné časti těla. Na toto vyšetření Vás pošle odborný lékař lymfolog.
Otoky vznikají pokud lymfa neproudí
Tok krve v cévním systému je poháněn pumpou – srdcem. Lymfatický systém však takovou pumpu nemá. Tok lymfy je zajišťován smršťováním svalů, tedy svalovou prací,pohybem.Jestliže svaly nepracují a nejsou aktivní, dochází k městnání lymfy v lymfatických cévách a poté ke vzniku otoků a celulitidy. Také některé druhy léků mohou způsobit zadržování vody v organismu. Lymfatický otok = Lymfedém.
Čím se liší lymfatický otok od běžného otoku?
Ničím, každý otok je vždy alespoň částečně lymfatický, ale rozdíl je v příčině! Běžný otok na rozdíl od lymfedému (lymfatický otok) vymizí.Ten lymfatický má mnoho příčin, kdežto ostatní otoky (po píchnutí hmyzem, alergický otok atd...) jsou většinou prchavé.
Jaké části těla otékají?
V prvních stádiích otoku jsou nohy ráno štíhlé, během dne otékají a nejhorší jsou pak večer. Když se otok nijak neléčí a stav se zhoršuje, dojde k zatuhnutí a nohy jsou oteklé už ráno. Otok je tuhý, pevný a nedostanete se do boty, do které jste se před měsíci bez problému obuli. Dalšími problémy bývají otoky rukou (ráno jsou ztuhlé prsty a večer už nemůžete sundat prstýnky), břicha, obličeje, nateklá oční víčka, krk atd.
Je pravdou, že více jsou postiženy ženy než muži.
Je lymfatický otok vyléčitelný?
Ne, pouze léčitelný.
Jaké věkové kategorie?
Obecně od narození a s přibývajícím věkem se intenzita obtíží zvyšuje.
Primární lymfedém
Primární lymfedém je takový lymfatický otok, jehož podkladem je vrozené postižení lymfatických cest. Příčina postižení nebývá známá. Většinou se jedná o chybný vývoj lymfatických cest, kdy lymfatické cévy v určitém úseku chybí, nebo je snížen jejich počet, nebo je porušena jejich funkce. Primární lymfatický otok se může objevit záhy po narození (do 1. roku věku), je možný i výskyt během puberty, těhotenství nebo po úrazu.
Sekundární lymfedém
Sekundární lymfedém může být způsoben útlakem lymfatických cév (nádorem – nádor prsu, dělohy, nádory v dutině břišní), přerušením cév (úraz, chirurgický zákrok), obstrukcí cévy (nádorem, parazity) nebo zánětem lymfatické cévy (infekce, ozáření). Typickým příkladem tohoto typu lymfedému je otok horní končetiny po operacích při nádorech prsu u žen s odstraněním lymfatických uzlin v podpaží. Otoky postihují ženy i muže. Objevují se někdy po měsících, někdy i po letech od operace.
Léčebný postup
Existují léčebné postupy, které stanoví lékař „ lymfolog“ na základě vyšetření, které určí vyvolávající příčinu mechanismů vzniku dalšího rozvoje otoku, předepíše léčbu s medikací, lymfatické masáže, bandážování, cvičení. Podmínkou je aby pacient o léčbě lymfedému vše věděl, chodil na pravidelné kontroly a aktivně na léčbě spolupracoval! Nedílnou součástí efektivní terapie je denní nošení kompresivní punčochy nebo návleku, udržovací cvičení a intenzívní péče o kůži postižené oblasti. Pravidelné kontroly u lymfologa jsou součástí léčby a aktivního přístupu pacienta.
Léčba lymfedému
Každý člověk je jedinečný, a proto nikdy nemohou platit univerzální pravidla léčby. Záleží na mnoha faktorech: celkovém zdravotním stavu, rodových dispozicích, věku apod. Je potřeba upravit stravu tak, abychom odbourali vše, co zatěžuje náš organizmus, zejména střeva a lymfatický systém a detoxikovat se. Velmi důležité je dbát na pitný režim, pohyb, spánek, správné dýchání, cvičení, léky i přírodní léčbu. Významný vliv má psychická pohoda. Každému z Vás poradí zkušený lymfolog i lymfoterapeut individuálně.
Přispějte sami ke svému zdraví!!!
Časté infekce – růže (erysipel), plísňová onemocnění kůže
Časté infekce patří do obrazu typického lymfedému. Trvalým problémem je opakující se bakteriální infekce – růže (erysipel), která daný stav ještě zhoršuje. Klinicky se projevuje typickými příznaky (zimnice, teplota, třesavka, občas i nevolností). Po několika hodinách se daná oblast stává bolestivou, objevuje se zarudnutí a prohlubuje se otok postižené oblasti. Včasné podání antibiotik je důležitou prevencí šíření infekce a zhoršování otoku. Plísňová postižení meziprstních prostor a nehtů mohou být vstupní bránou dalších infekcí bakteriální nebo virové.
Nádorové onemocnění
V některých případech, jako například po odstranění prsu chirurgicky (mastektomie), může dojít k obstrukci lymfatických cév některé z končetin, nebo odebráním uzlin. Lymfa se pak akumuluje a příslušná končetina otéká, dochází k lymfedému. Právě lymfatickým systémem se také nejčastěji po těle šíří rakovina. Poté, co primární tumor pronikne do některé z lymfatických cév, se mohou jeho části oddělit a rozptýlit se (metastázo-vat) po organismu do jedné či více lymfatických uzlin.
Chirurgická léčba lymfatických otoků
Chirurgické řešení lymfedému je indikováno pouze u omezeného množství pacientů a má přesně stanovené indikace. Je vyhrazeno pacientům s pokročilou elefantiázou – sloní nohy, paže. Jedná se o náročný chirurgický zákrok, který neřeší podstatu onemocnění, ale jeho následky.
Bandážování u lymfatických otoků
Bandážování postižené oblasti je nedílnou součástí komplexní terapie lymfedému. Cílem vrstvené komprese je udržení zmenšeného objemu končetiny, dosaženého manuální lymfatickou masáží nebo přístrojovou lymfodrenáží. Používají se speciální elastická obinadla, technika bandážování je poměrně náročná a musí ji provádět vyškolený pracovník. Bandáž se ponechává na končetině celodenně a po dosažení stálého objemu končetiny je možné ji vyměnit za kompresní punčochy nebo pažní návleky.